Ohlédnutí za řečníky AIN Prague
Říci o konferenci, že to byl intenzivní zážitek je asi takové přirovnání jako prohlásit o Slunci, že je horké…
Pro mě osobně přes půl roku příprav v tandemu s Vandou a manažování naší části zodpovědnosti tak, aby pak vše běželo hladce, se najedou zkoncentrovalo do několika dní a bylo to, jako by skrz “HAMU” a “Improcentrum” proletěl hurikán!
Jakmile vše začalo, cítil jsem se jak uprostřed velkého třesku, kdy kolem mě vše vřelo, hučelo a zářilo a já si prostě užíval ten zdánlivý chaos a sílu přítomného okamžiku.
Dvě stovky osobností ze všech koutů světa, které spojuje stejné poslání a stejná vášeň pro improvizaci a aplikování jejich principů do různých oborů jako forma osobnostního rozvoje, dorazily do Prahy. Téměř hříšná myšlenka “Nečiho” a “Káji”, která před dvěma lety vznikla na světové konferenci AIN ve Španělsku se stala skutečností.
Bylo až neuvěřitelné, jak z pohledu organizace vše běželo, i přes občasné nečekané zádrhely, hladce a velké díky patří celému týmu jak v přípravě, tak souhře na místě. Každá pozitivní zpětná vazba od účastníků včetně zástupců AIN boardu, a že jí bylo spoustu, byla poctivě odpracovaná a zasloužená. Nálepka Dream Team nebyla zadarmo, každopádně zahřála u srdce. Celý tým odvedl obrovský kus práce, ne který může být náležitě hrdý.
Podobně pohlcující byla energie mezi jednotlivými účastníky, rozdílné jazyky, kultury či oblasti působení prostě nebyly překážkou, když se setkávají lidé s podobným mindsetem.
Po celou dobu jsem mohl být naplno sám sebou a užíval jsem si jak účast na jednotlivých workshopech, tak pobíhání a řešení běhu konference jako takové, občas i souběžně. A za to vše patří díky každému z účastníků, atmosféra byla srdečná a nabíjející.
A což teprve inspirace, kterou bylo možné během konference vstřebávat. Každý tu byl proto, aby se podělil o své zkušenosti a zároveň načerpal nové a nebylo důležité, zda facilituje dva nebo dvacet let, vždy je možné přijít s něčím novým nebo originálním svým vlastním přístupem.
Společným cílem AIN je sdílení, protože kdo jiný, než připravený lektor, může zkušenost předávat do míst, kde je kvůli vysoké dynamice změn ceněná adaptabilita spolupracovníků.
Letošní téma bylo “Tune the Future” a směřování do budoucnosti byly věnovány i dva KeyNote vstupy, tedy hlavní přednášky.
V pátek Kateřina Lesch mluvila o možnostech využití umělé inteligence jak obecně ve společnosti, tak v improvizaci, divadle a vzdělávání. Věděli jste, že základy umělé inteligence byly položeny již v padesátých letech? A že General AI, tedy taková, jež dokáže vyřešit jakýkoliv obecný úkol, je odhadovaná na rok 2030? A že již nyní je AI schopna laskavosti?
V sobotu na ni trochu věšteckým laděním navázal Tomáš Ervín Dombrovský, jehož hlavním sdělením byl popis stávající situace rozložení sil na trhu práce, zdůraznění vlivu angažovanosti a motivace zaměstnanců (kdo by to byl čekal 😁), což pak ještě podtrhly prognózy do budoucnosti (ve většině civilizovaných zemích populace klesá a ne není to kvůli Skynetu 😉). Závěr? Průběžné vzdělávání má a bude mít čím dál větší smysl.
Oba dny proběhly také AIN Talks, tedy kratší formáty podobné TEDx.
O možnostech využití virtuální reality ve vzdělávání a facilitaci skupin mluvila Michelle Clarke, tento typ vzdělávání je například již nyní vcelku běžný tam, kde by jinak mohly být ohroženy životy.
Další dvě témata byla podobná a to vliv aplikované improvizace na vzdělávání a osobnostní rozvoj jako takový, oba řečníci šli však dál než jen opakování tohoto tvrzení, které pro většinu z oboru není nové, a vše podkládali vědeckými daty z odpovídajících výzkumů.
Jean-Pierre Pelletier mluvil o výzkumu vlivu tréninkového programu pro učitele založeném na improvizaci, který vyvrcholil vznikem instituce pomáhající učitelům získat potřebné dovednosti pro manažování neočekávaných situacích ve třídě.
Laura Berkermeyer představila longitudinální studii ukazující, že improvizační divadlo významně zvyšuje kreativní sebe-účinnost a sebevědomí a zdůrazňuje potenciál pro inovativní vzdělávací a terapeutické aplikace.
Naopak zpět do minulosti nás zavedl Joris Roelofs se svou prací na téma divadelní improvizace v historii a postavení politiků k ní. Byla často zakazována, jelikož sama o sobě se ze svého principu špatně cenzuruje. Je to často umění, jež upozorňuje na problémy společnosti, bylo tomu tak v minulosti a bude i v budoucnosti.
V neposlední řadě vystoupil Gabe Mercado s představením hnutí, jež probíhá na Filipínách, kde původní experiment, jež dával dětem volný prostor pro nápady a rozvoj, nabral na obrátkách a za mě by se měl stát obrovskou inspirací, více takových aktivit! Ve své řeči nezapomněl ani na rozloučení s výraznými členy AIN komunity, kteří bohužel již nejsou mezi námi a já si potvrdil, že jsem mezi lidmi, kteří se opravdu starají jak o to, co bude, tak o ty kolem sebe.
Konference jako taková trvala od čtvrtečního večera do nedělního poledne a předcházely ji ještě dva dny samostatných Learning Journeys, stalo se toho tolik, že to jeden článek nepojme, tedy prozatím se loučím tímto úvodním slovem o organizačním týmu a KeyNotes & AIN Talks řečnících.
O opravdové intenzitě těchto pěti dní může vypovědět i mé osobní sdílení do komunity, které jsem se rozhodl vytáhnout i na veřejnost.
Mini-medailonky
Kateřina Lesch
Je zkušená datová vědkyně a expertka na umělou inteligenci s doktorátem z počítačové lingvistiky, specializující se na analýzu sentimentu, extrakci informací, kognitivní automatizaci a forenzní lingvistiku, která v současnosti vede oddělení Data Science & Risk ve společnosti EmbedIT.
Tomáš Ervín Dombrovský
Je předním analytikem trhu práce v Alma Career, známý svou rozsáhlou odborností v dynamice vzdělávání a zaměstnanosti a svou poradenskou rolí pro českého ministra práce a sociálních věcí.
Michelle Clarke
Je průkopnická koučka a facilitátorka s téměř dvaceti lety zkušeností, která se specializuje na integraci virtuální reality a inovativních praktik pro transformaci vzdělávání, terapie a koučování.
Jean-Pierre Pelletier
Je zkušený pedagog a profesor specializující se na interaktivní výukové metody a podporu učitelů, přičemž se zaměřuje na zlepšení řízení třídy prostřednictvím své laboratoře aplikované improvizace.
Laura Berkermeyer
Je improvizační performerka, kreativní ředitelka a psycholožka, která kombinuje svou odbornost v oblasti pozitivní psychologie s vášní pro improvizační divadlo.
Joris Roelofs
Je všestranný basklarinetista, skladatel a akademik, jehož práce spojuje jazzové vystupování, filozofické zkoumání a improvizaci, a v současnosti předsedá Katedře klarinetu (jazz) na Konzervatoři v Amsterdamu.
Gabe Mercado
Je výkonný ředitel Vivita Charities a odborník na improvizaci s více než dvacetiletými zkušenostmi, které uplatňuje v humanitární práci, inovacích a rozvoji ve firemním prostředí.
