Facilitátor jako podporovatel rozmanitosti názorů

Jedním z klíčových principů přístupu zkušeného facilitátora je, že facilitátor není expertem na obsah jednání, ale na proces – tedy na to, jak spolu lidé komunikují, rozhodují se, pracují s konfliktem a dosahují cíle. Facilitátor jako odborník na proces (angl. process expert) se nezapojuje do obsahu diskuse, ale navrhuje a drží strukturu, sleduje dynamiku skupiny, identifikuje zacyklení a napomáhá lepší spolupráci. Schwarz tento postoj považuje za klíčový pro zachování neutrality a pro to, aby skupina nespadla do závislosti na externím „řešiteli“. Facilitátor si uvědomuje, že každé jeho rozhodnutí (např. komu dá slovo) ovlivňuje mocenské rozložení i zapojení účastníků. Tento princip se odlišuje například od role interního konzultanta nebo lektora, kteří často přinášejí i obsahovou expertízu. U Sam Kanera nebo v přístupech jako Liberating Structures může facilitátor místy více formovat obsahový směr prostřednictvím navržených struktur. Facilitátor jako odborník na proces je nejblíže roli průvodce, jehož cílem je, aby se skupina stala samostatně fungujícím organismem. Zdroje • Schwarz, R. (2002). The Skilled Facilitator: A Comprehensive Resource for Consultants, Facilitators, Managers, Trainers, and Coaches. Jossey-Bass. • Kaner, S. (2014). Facilitator’s Guide to Participatory Decision-Making. Jossey-Bass. • Lipmanowicz, H., & McCandless, K. (2013). The Surprising Power of Liberating Structures. • Owen, H. (2008). Open Space Technology: A User’s Guide. Berrett-Koehler.

Obsahová neutralita facilitátora znamená, že facilitátor nezasahuje do obsahu rozhodnutí skupiny, ale soustředí se na řízení procesu, strukturu komunikace a podporu vzájemného porozumění. Roger Schwarz tento princip považuje za základní etický rámec profese facilitátora – pokud má skupina přijmout zodpovědnost za své výsledky, nesmí být skrytě ovlivňována názory nebo agendou toho, kdo facilitaci vede. Obsahová neutralita ale neznamená pasivitu – facilitátor může klást náročné otázky, reflektovat mocenské vzorce či podnítit hlubší zkoumání, aniž by určoval, co je správné řešení. Tento princip se úzce pojí s přístupem zkušeného facilitátora a s rolí facilitátora jako odborníka na proces. V jiných přístupech není pojem obsahové neutrality vždy tak striktně vymezen. Například v design thinkingu nebo při agilních workshopech může facilitátor zároveň přinášet inspiraci, zkušenosti nebo navrhovat obsahové rámce (např. persony, hypotézy, cíle). Sam Kaner pracuje s myšlenkou participativního rozhodování, kde facilitátor podporuje různé hlasy a rozmanitost, ale může mít zároveň roli „navigátora“ v obsahu. Liberating Structures poskytují předem dané obsahové struktury, které mohou určovat rámec řešení. V tomto kontextu je Schwarzova obsahová neutralita výjimečně silně ukotvena v hodnotách svobody volby a vnitřní odpovědnosti skupiny – a je zvláště důležitá při práci s konflikty, strategickými tématy nebo mocensky nevyváženými skupinami. Zdroje • Schwarz, R. (2002). The Skilled Facilitator: A Comprehensive Resource for Consultants, Facilitators, Managers, Trainers, and Coaches. Jossey-Bass. • Kaner, S. (2014). Facilitator’s Guide to Participatory Decision-Making. Jossey-Bass. • Lipmanowicz, H., & McCandless, K. (2013). The Surprising Power of Liberating Structures. • Liedtka, J., & Ogilvie, T. (2011). Designing for Growth: A Design Thinking Tool Kit for Managers. Columbia Business School Publishing.